Eutanázie a u nás, kde má každý zákon dvojí trojí výklad? Ani omylem! Za chvíli by o tomto rozhodovali posudkoví a zdravotní pojišťovny- Nejsi pro nás rentabilní, půjdeš...

Mně to přijde docela komické, když někteří lidé ve jménu humanismu, křesťanství a co já vím čeho ještě posuzují, jestli má někdo jiný právo dobrovolně ukončit svůj život. Tím nemyslím vás, vy se v tom posuzování držíte zpátky.

Nikdy bych si nedovolil v tomto si hrát na boha a soudit co je správné a co ne Je to tak složité téma.. Ti lidé, kteří se k tomuto těžkému kroku rozhodli, k tomu měli nějaký důvod.. Nejsme v jejich kůži, tak ani nemůžeme posuzovat, co je správné a co ne..

Viděla jsem, jak nám maminka mizela před očima, kolik bolesti zažila s rakovinou, dva roky utrpení, naděje na vyléčení nulová. V takovém a podobném případě chápu dobrovolný odchod ze života.

Důležité téma. Autor sebekriticky přiznává, že tomu nerozumí. Já tomu rozumím: stařec řekl, že ztrácí sluch a zrak. Když si to vyzkoušíte, zjistíte, že to není vůbec žádná legrace. A k tomu těch 104 let - tělo je zhuntované. Všechno jste prožili, co tady? Člověk je jediný tvor, který je schopen posoudit svoji situaci a ukončit svůj život - a protože toho je schopen, má na to právo. S tím sluchem vím, o čem mluvm: nedávno jsem dočasně ohluchl tak, že jsem slyšel jen 10% zvuků - jdete po ulici a slyšíte zpívat třeba jen jednoho ptáka a lehce šumět tu a tam auto, lidi mluví vedle vás a vy jim nerozumíte, z ruchu velkoměstěa neslyšíte téměř nic, ale hlavně se s nikým nedomluvíte - lidi se vám do tváře dívají otráveně, že jste hluší ... A slepnutí je odhaduju ještě horší.

Smrt by měla být klidným přitakáním, láskyplným rozloučením se starými púřáteli, se světem. Neměla by v ní být obsažena ani stopa tragédie. Ale jak to dopadne,to nevíme...

Tento pán to tak udělal.. Rozloučil se se svými nejbližšími, prošel se po zahradě, kde mu jako botanikovi jistě bylo dobře..