Pan bloger zde repasoval svůj příspěvek - původní stejného znění vyšel kolem 30.10.2018, diskuze se ztratila a jedeme znovu - ať žije revoluce a stejná práva všem trochu odlišným nebo na okraji společnosti nebo i dětem?

Výrok připisovaný panu prezidentu Masarykovi: "O morálce se nehlasuje!". A Vy píšete, že doba pokročila. Předpokládám, že myslíte ke správnému vývoji. Co se správně vyvíjí, když politická síla vyňala homosexualitu ze seznamu nemocí? Bohužel to nebyla věda a pokrok v lidském poznání. Tam zůstává změť výzkumů a tvrzení proti tvrzení. Lékař udává 2/3 úspěšnost při léčení neurózy, kterou je chybná sexuální sebeidentifikace - homosexualita. Druhá strana nás zahrne jednoznačnou vrozeností této orientace. Tak tomu není, je mnoho cest, jak se stát jedincem orientovaným na stejné pohlaví.

Nejjednodušší komplementární spojení muže a ženy je prý jen většinová zvyklost? Je třeba, aby si to dnešní společnost odvykla, aby to bylo třeba napůl?

Když otec a matka žijí morálně, jsou si věrní, mohou se dobře starat o děti. V případě že byli obdařeni takovým darem=dítětem, dětmi - pro ně samé i pro zachování společnosti. Státy se zachovaly poprve nespravedlivě, že uznaly zákonně nějaké registrování - stejnopohlavní dvojice. Další krok, "manželství", o který hanebná politika usiluje, má být v jakémsi uznání těchto dvojic jako muže a ženy - jejich schopnosti a "právu" přivlastňovat si děti. Takové bezpráví připadá svobodně uvažujícím lidem v pořádku? 83 let po smrti Masaryka hlasuje slepá společnost o bezprávném vydání dětí do rukou stejnopohlavních dvojic. Některé z těchto dětí, dříve než se narodí, mají být připraveny o otce nebo matku ve prospěch lidí, kteří byli prohlášeni manžely, ačkoli jsou jen dvojice, která je oboustranně nemocná.

Tvrdit, že výchova od stejnopohlavního páru je plnohodnotná je hodně velká teorie

ja jsem pro aby meli stejna prava, jako manzele, ale at se tomu nerika manzelstvi.

Nechápu, jak takové téma může rozdělovat společnost. Jestli uzavřou manželství dva chlapi nebo dvě ženské nějak poškodí moje manželství?

V podstatě jde o to, že homosexuálové neustále zvyšují své nároky (za neustálého ujišťování, že "toto" je to poslední, co chtějí k úplné spokojenosti a nic dalšího již chtít nebudou) a nikdo neví, kam až chtějí ve svých nárocích dojít. Je potřeba jim ukázat meze, za které by už neměli jít.

Jsou společností tolerováni, nikdo je za jejich odchylku (ano, není to normální, nýbrž odchylka od normálu - ale nemohou za to) nepronásleduje, a jim narostl hřebínek a touží po oslavování jejich postižení, aby byli za hrdiny a měli speciální výhody. Přehání to, ale měli by mít na paměti, že kdo chce moc, nemívá nic...

"Jednou z vlastností nás Čechů je, že ..." snad ještě neztratili rozum co je a co není normální t.j. co je v zájmu rozvoje druhu jako takového.

Osobně bych tento svazek manželstvím nenazýval, byť proti jinému názvu oficiálního svazku a proti stanovení příslušných práv a povinností nic nemám. Co se týká výchovy dětí těmito páry - pohybujeme se v teoretické rovině, kde z psychologického hlediska zaznělo nejedno varování proti takovéto výchově dětí. Až (a pokud) tady budou první generace takto vychovaných dětí, teprve potom bude možno hodnotit, zda má taková výchova nějaký přínos, nebo zda způsobuje spíše problémy. Nevím, zda bych se do takového sociálního experimentu pouštěl.

Pro určitou komunitu bude mít taková výchova jistě přínos ve zvýšení počtu jejich příznivců. A jelikož jsme tvorové "napodobující" nepotřebuji teoretické diskuse k tomu, abych odhadl podle jakých vzorů budou děti vychovávány. Podle jakých vzorů a k jakým budoucím vztahům.

Ne!

Můj názor na manželství - V odstatě ovlivnil model rodičů. Ona klasika běhu na celý život, bonmot otce - "Neženil jsem se proto, abych se rozvedl"! Následné poznání, že narozením dítěte se mám osobně upozadit a vytvářet podmínky pro jeho komplex růst. Vše krásné, namáhavé, ale i otravné a nepochybně s nějakou krizí. Opustit tento - dobrovolně zvolený model, bych považoval za výraz podlého selhání! Nejde totiž o osud dospělého jednotlivce - (přežije), jde o ty děti a jejich výchovu .

V socialismu, ale i dnes je rozvodovost asi 50% - mj. toto je i racionální argument menšiny, která poukazuje na nefunkčnost klasiko rodiny! Svým způsobem mají i pravdu. Pak bych ovšem očekával společenskou diskusi s opatřením - Jak tomu čelit? To se neděje - je jiné téma! Zpětně pak vidím, že jako dítě jsem měl štěstí. Klasicko přirozený vzor modelu, vztahu muže a ženy. Je to nesmírně cenné - v podstatě nic jiného nedělám, než to vložené svým dcerám vracím. Po pravdě řečeno, kdyby se rodičové a jejich generace dozvěděla, že vedle jejich manželství - Budou i další rovnoprávné modely!? Jednak by tomu nevěřili a vlastně by to považovali za urážku toho jejich, odžitého ...

Sakra, to je jak slohový cvičení z gymplu. A v dnešní době i s tím oikofobním závěrem.

Manželství je těžce proměnlivý termín a ani ta jediná pravá výchova zásadně jen mužem a ženou ruku v ruce taky nemá nijak neotřesitelnou podporu ani v přírodě, ani v dějinách. Jen jsme si nějak zvykli, poslední dobou.

Taky teda preferuju onen zrovna nejoblíbenější model rodiny, ale kvůli tomu si o něm ještě nemusím vymýšlet fantasmagorie a nemusím ho nutit ostatním. Ať si mezi sebou mají papír jaký chtějí. A řeči o potřebě vzoru v otci a matce jsou v dnešním světě cizích strejdů a tetiček, "které jsme ti, maličká, pořídili, protože jsme nevyspělí *****, kteří umí od problémů jenom utíkat, takže si v kalendáři zaškrni kdy zase půjdeš na dva týdny bydlet jinam...", úplně k smíchu.