Autore, problém je v tom, že to řemeslo dotyčný nebude dělat celý život (třeba zdravotní opotřebení) a bez maturity máte mnohem menší šanci vyměnit to řemeslo bez maturity za jinou práci. Třeba kancl. Pokud děláte řemeslo ve kterém jse se vyučil ,tak je to dobře, ale jak změníte obor, tak je zle s uplatněním.

Za prvé, nevidím důvod, proč by dotyčný řemeslník nemohl svoje řemeslo vykonávat celý život, nebo podstatnou část svého života. Znám spousty šikovných chlapů, kteří se rukama celý život živí.

Za druhé, maturita je dost přeceňovaná, v dnešní době již nemá takovou váhu. Na spoustu zajímavých míst se dostanete i bez maturity. Zaměstnavatelé v tomto hodně polevili.

Ta poslední věta, zda dítě uspěje u přijímaček na střední, mě rozesmála. Včera jsem četla jeden z mnoha příkladů přijímaček z jazyka českého a přišlo mi to, jako test do čtvrté obecné. Tím chci říci, že tam může zakopnout snad jen žák speciální školy.

Testy se přizpůsobily potřebám středních škol, kterých je u nás hafo a potřebují žáky, tedy děti i jejich rodiče mohou býti bez obav, na střední se určitě dostanou, tam je i vzhledem k platbám udrží, ale horší to bude při využití vědomostí v praxi, to někteří pořádně pohoří.

Je fakt, že od mých přijímaček už uplynulo hodně času... Takže se zřejmě mnohé změnilo 

Inteligentní tvor možná skončí na učňáku, ale pokud je skutečně inteligentní, zvládne učňovský obor bez problémů a většinou se rozhodne pro rozšíření vzdělání minimálně o maturitní zkoušku.

inteligence se neurčuje podel formálního vzdělání. Dotyčný může být inteligentní, ale když ho předměty na nástavbě nebaví, tak nemá důvod tam chodit a studuje samostudiem, Třeba vesmír, právo atd. Prostě to co ho baví.

Moje zkušenost je ovšem podivná.

V dávných dobách (léta šedesátá) se na středních školách zavedly dílenské práce. Kupodivu v nich nejlépe prosperovali studenti s lepším prospěchem. Posléze na třetím stupni (tehdy SVVŠ) to bylo rozšířeno na výrobní praxi v továrně. Kdo chtěl. mohl si tam udělat zkoušky jako soustružník. Složili jsme je všichni, co jsme studovali s vyznamenáním a pokračovali pak na VŠ. Ti s horším prospěchem to nezvládli.

A teď mi řekněte, jak se takoví mohou uplatnit jako řemeslníci? Oni se "uplatňují", ovšem takového si není dobře pustit do domu.

Já bych Vám oponovala. Můj bratr se učil soustužníkem. Byl to takový hezounek, samé děvče, tedy učení moc nedal. Moje maminka odmítala chodit na rodičovské sdružení, protože neměla sílu poslouchat učitele, jak si na jeho lajdáctví stěžují. Tak jsem to byla vždy já, kdo ji zastoupil. Měla jsem svůj postup, nejprve jsem obešla učitele a pak za mistrem odborného výcviku. Učitelé, samé stížnosti, mistr chválil. Dodnes si pamatuji jeho slova, starý zkušený pán po mnoha letech praxe, věděl o čem mluví. Nevěšte hlavu, říkal. Většina jedničkářů jsou v praxi nemehla, takoví jakoTonda, to jsou zase jedničky pro mě, ti se v práci neztratí. Měl pravdu, můj bratr je opravdu ve svém oboru machr a ten ruský jazyk, ve kterém nejvíce plaval, nakonec nikdy nepotřeboval.

Ano, většina mladých nemá v patnácti vůbec pojem o tom, co by chtěli dělat. Ale jsou tací, kteří ano.

A pak je zde řekněme "schopnost vzdělávat se" tedy nějaké vžité kodexy učit se. Tedy, někdo prostě na studim střední školy, případně vysoké má předpoklady a někdo ne. A to je ten moment, kdy by správně nastavené přijímací zkoušky měly takové vyfiltrovat. Na školách je víc jak třetina dětí, které tam svým způsobem nemají co dělat, nemají na to. Ale školy za ně dostávají peníze a tak se snaží protlačit každého. Doplácí na to ti chytřejší, protože výuka vězšinou vázne. Vlastní zkušenost u mých dětí na Střední Stavební škole v Mělníce a Střední odborné škole v Letňanech.

Ano, máte pravdu. Také by se měly změnit osnovy na základních školách, aby se žáci učili látku, kterou v životě opravdu využijí. Často se učí podle zastaralých osnov a žákům jsou tyto znalosti k prdu, protože je v životě nevyužijí.