Aby výhry nakonec nebyly prohrou..

Jistě se mezi vámi najde dost sportovců, alespoň pasivních, kteří drží palce našim hokejistům, bojujícím na mistrovství světa v Dánsku.

Poslední výsledky nás jistě potěšily. Dva zápasy jsme nedostali branku, naopak jich devět dali a i v dnešním večerním zápase drtivá většina fandů očekává výhru. Proč také ne, vždyť hrajeme s Rakouskem. A popravdě, aniž bych chtěl snižovat kvality a snahu soupeře, tento tým musíme řadit mezi hokejové trpaslíky. Kvalita prostě chybí. I předešlí dva naši soupeři patří mezi slabší soky, i když Francie i Bělorusko několikrát favority potrápily, top týmy to nejsou. A zde je možný problém. Poslední tři utkání ve skupině jsme sehráli se soupeři, kteří nás neprověří na sto procent. Ať si hráči říkají cokoliv, nikdy to proti takovým týmům nejde na krev, zvlášť, když soupeř hraje odevzdaně, protože mu už o nic nejde.

A po třech lehčích soupeřích šup hned čtvrtfinále, kde jde o vše. A v úplně jiném tempu.  Jediný zápas rozhodne, zda byl turnaj úspěšný, či nikoliv. Prohra znamená konec, balení a cestu domů. Nikdo si pak nevzpomene, že jsme porazili outsidery. Neublíží nám menší nasazení z posledních zápasů? Nestoupnou nám výhry moc do hlavy a nezaplaví nás pocit uspokojení, že to jde "samo" ? Naši hráči jsou profesionálové, hrající v nejlepších ligách světa, proto věřím, že přesně ví, kdy do toho šlápnout, kdy nakopnout motory a bojovat na krev. Ani poslední, relativně lehčí soupeři, jim neseberou chuť a sílu zabojovat o úspěch. Možná že jsem optimista anebo snad naivní blázen, ale věřím v medaili. Kluci si ji zaslouží :)